Rozhovor pro punk zin Chrlič

Chrlič: Něco o historii kapely

Sváťa: Totální nasazení tvoří už třetím rokem tato trojice:

• Sváťa Šváb - baskytara, zpěv
• Pavel Pešata /P.P.Cvok/ - kytara, zpěv
• Pavel Pospíšil /Pípa/ - bicí

Skupina vznikla na podzim roku 1990. Tuším, že na přelomu listopadu a prosince. Navázala na existenci v té době zaniklé punk-metalové skupiny Dehöt, z níž tenkrát odešel zpěvák Viktor, který byl vůdčí osobností. My zbylí sirotci jsme se rozhodli pokračovat dál, ovšem pod jiným názvem. Volili jsme ze dvou možností: Wiktorovi ostatky /dvojité W po vzoru "Wanasťáků", který jsme tenkrát děsně žrali /nebo totální nasazení a protože druhý název lépe vystihoval styl našeho hraní, zůstalo u něj/. Totální nasazení jsem tenkrát tvořil já, Pípa a kytarista Martin. Byly jsme spolužáci ze slánskýho gympl. Pípa a já jsme chodili do stejný třídy a Martin o rok vejš. Pořádně ale skupina začala hrát až později. Konkrétně někdy od začátku dvaadevadesátého, kdy jsme přibrali druhýho kytaristu Pavla. V týhle sestavě jsme na podzim 92 natočili první demáč. Pak jsem šel na vojnu a během stagnace skupiny odešel Martin. Chvíli s náma místo něj hrál kytarista Honza, s nímž jsme natočili dvě další dema /vždy během něčí vojny/, ale od léta 95 hrajem jenom ve třech. A je to nejlepší. Natočili jsme dvě cédéčka, chystáme v nejbližších dnech třetí, ale to už je současnost.

Chrlič: Co děláte, když zrovna nekoncertujete?

Všichni: Když zrovna nekoncertujem, tak pracujem a věnujem se svejm dalším zájmům. Sváťa je učitel na zvláštní škole, dělá si dálkově vysokou školu a hraje aktivně fotbal a futsal /je brankář/. Pavel pracuje u jedný firmy, která vyrábí plastová okna a je vášnivý sportovní rybář. Mimo to je čerstvě ženatý. Pípa loni dokončil vysokou školu /je inženýr chemie/ a momentálně dělá civilku. Ve volných chvílích hodně čte.

Sváťa: Pokud tě zajímá náš věk, tak věz že mě a Pípovi je 25 let a Pavlovi 23.

Chrlič: Hráli jste už na takovým místě, na kterým byste už nikdy hrát nechtěli?

Pípa: Ono asi nezáleží na místě, ale především na lidech, kteří na koncert přijdou. Jeden koncert může bejt bezvadnej a druhej může stát za houby, i když jsou třeba na stejným místě. Svým způsobem taky záleží dost na nás, na zvukaři a dalších a dalších věcech.

Pavel: Asi není místo, kde bychom už hrát nechtěli. Rádi si zahrajem všude.

Chrlič: Kdybyste mohli mávnutím kouzelného proutku změnit svět, co byste změnili jako první?

Pípa: Na světě je tolik věcí co by se daly změnit, že by na to bylo potřeba celý chroští. Pokaždý by člověk změnil asi něco jinýho.

Chrlič: Jak to vypadá s "Music" scénou ve Slaném?

Sváťa: Music scéna ve Slaném je ve stavu těžké stagnace. Kromě nás tu funguje pár jazzovejch a country kapel, nějaká dechovka s tím to hasne. Žádnej rock na tož punk-rock.

Chrlič: Měli ste /máte/ problémy s náckama?

Všichni: Měli, mockrát. S náckama musí mít problémy snad úplně každej, vždyť fašismus je naprosto úchylná věc. Totální svinstvo.

Chrlič: Chtěli byste si vyzkoušet povolání středověkého krysaře, který se svou píšťalou zaháněl všechny krysy?

Sváťa: Asi ne. Stačí mi můj potkan.

Chrlič: Naše vláda usiluje o vstup do NATO a EU. Co vy na to?

Pavel: EU mi nevadí, s NATEM nesouhlasim.

Pípa: Ani jedno nic neřeší.

Sváťa: Sorry, ale to je otázka na slohovou práci. Bez komentáře.

Chrlič: Prozraďte něco na sebe

Všichni: Něco na sebe? Nejsme ničím zajímavý a ničím zvláštní, ale úplně normální a obyčejný lidi. Na nic si nehrajem a nikomu nic necpem. Jíme co nám chutná a posloucháme co se líbí, ať je to hardcore, folk nebo vážná hudba. Nenávidíme lidi, který si na něco hrajou, který se přetvařujou a slepě papouškujou něčí, byť idiotský názor. No a samozřejmě nasnášíme fašisty, týrání zvířat, ale to snad každej normální člověk.

Chrlič: Chcete něco vzkázat lidem?

Všichni: přijďte na koncert. Nejen si nás poslechnout, ale klidně si i pokecat: Rádi si povídáme o čemkoliv.