Delta Force - Živák z Delty
(Rockshock 6/2003) Petr Korál

Náhoda tomu chtěla, že dvě kapely, které hrají příbuznou muziku a jsou navzájem spřízněné i lidsky, pořídily živou nahrávku v pražském klubu Delta (TN v lednu, JT loni v říjnu) a téměř současně ji vydaly. Těch podobností lze ale najít víc. Třeba to, že repertoár těchto live alb představuje logicky jakési "best of" z tvorby obou formací, které už toho mají za sebou docela dost: "Totáči" pět řadovek a několik demáčů navrch, JT dvě alba plus čtyři (demo) kazety. Anebo že záznamy pochopitelně obsahují i nějaké vokální a instrumentální úlety a nepřesnosti - což jim samozřejmě dává punc autenticity a může to vadit jen lidem trpícím v tomto směru "přehnaným estétstvím". Tedy, s jednou výjimkou: Radek, zpívající basista JT, se místy noří až příliš hluboko do louže falešné intonace...

Deska Totálního nasazení má v téhle souvislosti jednu velkou přednost. Má přímo báječný, a přitom naprosto přirozený zvuk. Navíc zvuk daleko tvrdší a syrovější, než jakým disponuje například poslední studiová deska kapely Crabalaganja, zvuk skutečně vypovídající o momentální koncertní síle téhle slánské úderky. Její muzika, na rozdíl třeba právě od JT, vychází víc z klasického punk rocku, ale na druhou stranu se také chvílemi rozbíhá do více zdaleka ne punkových odboček. Pozitivem je rovněž přítomnost dvou nových, dosud nikde jinde nezaznamenaných písní TV bilance a Pohoda TV (mimochodem vůbec ne špatných!) A ještě v něčem tohle cédéčko rozhodně nezklamalo: TN se opět vytáhli, co se zpracování bookletu týče a použili v něm jako vždy řadu fórků, které je opravdu nutno vidět na vlastní oči. Možná nejvíc mě pobavilo, když tam otiskli některé negativní ohlasy na sebe a svoji tvorbu, pocházející nejspíš z diskuse na jejich webových stránkách. Vážně to stojí za přečtení! Pražské dnes už kvarteto Jaksi taksi pojímá punk spíš z té moderní, řekněme hodně americké stránky. Silné melodie tady musejí být základem a JT s nimi v žádném případě neskrblí - ba naopak! Jejich muzika se poslouchá strašně příjemně a přes svoji jednoduchost rozhodně nepůsobí nějak primitivně či amatérsky. Ovšem ti, co nemají rádi přece jen poněkud prvoplánové sociálně a politicky kritické texty, sem tam doplněné i ještě méně obratným způsobem pódiového uvádění, se mnou asi nebudou tak docela souhlasit. Autorovi recenze ovšem možná o chlup víc vadí jiná věc. Nemůže se totiž zbavit dojmu, že na celé, nebo přinejmenším na většině nahrávky je mezi písničkami bůhvíproč použit ztlumený aplaus publika na nějakém velkém koncertu jakési zahraniční hvězdy, který do značné míry neodpovídá tomu, jaká asi ve skutečnosti byla při JT na Deltě atmosféra. Tím nechci říct, že na tuhle skupinu chodí málo lidí, to vůbec ne - ale z vlastní zkušenosti mi to, co z nahrávky poslouchám, přijde neodpovídající realitě běžných koncertů Jaksi taksi...